Novinky > 24.07.2014 - nové fotografie na Panoramiu
Panská skála je bezpochyby nejznámějším geologickým útvarem u nás. Kdo by přinejmenším v Čechách neznal slavné Kamenné varhany u Kamenického Šenova? Jistě se o to zasloužila jedna ze scén známé české filmové pohádky Pyšná princezna z roku 1952.
 |
Vznik Panské skály souvisí s obnovením vulkanismu v této oblasti po nárazu kontinentální africké litosférické desky do evropské před asi 30 miliony lety. S tím souvisel vznik řady nových zlomů v zemské kůře, jimiž mohlo magma proudit blíže k povrchu. Toho však nikdy nedosáhlo – v podzemí počalo velmi pomalu chladnout, čímž byly vytvořeny podmínky pro vznik obřích krystalů čediče.
Svislé, pěti a šestiboké sloupce dosahují místy délky až 12 metrů a jsou uspořádány vedle sebe jako píšťaly majestátních kostelních varhan. Vrchol skály leží v nadmořské výšce 597 metrů nad mořem.
Dnešní podobě útvaru výrazně napomohla lidská těžební činnost na konci 18. století. Odtěžený materiál se exportoval hlavně do Nizozemí a Belgie, kde byl pro vysokou odolnost čediče proti mořské vodě užíván pro stavbu hrází. Oddolované nejspodnější patro skály bylo následně zaplaveno dešťovou vodou, čímž se součástí útvaru stalo i malebné jezírko.
První snahy o ochranu útvaru se počínají objevovat již v poslední čtvrtině 19. století a souvisí se jménem geologa a vulkanologa Josefa Emanuela Hibsche. Jeho první snaha z roku 1878 vyšla naprázdno a první úřední rozhodnutí, které další těžbu v oblasti zakazovalo, bylo vydáno až v roce 1895. Ačkoli tento zákaz byl v pozdějším období ještě několikrát porušován, přesto se jedná o nejstarší chráněnou přírodní památku u nás.
Chráněna byla hlavní stěna lomu, namísto toho se těžilo hlavně na západní straně do hloubky, což dalo základ dnešnímu jezírku. V době II. světové války byl zpracován projekt, podle něhož se mělo těžit mimo hlavní stěnu do hloubky až k silnici. Vytěžené sloupky měly chránit ponorkovou základnu na severu Německa na ostrově Helgoland.
|
Definitivní zákaz těžby se objevil až roku 1948 a rychle následovala i oficiální ochrana. Úředně byla Panská skála vyhlášena Ministerstvem školství a národní osvěty za národní přírodní památku 18. září 1953. Je vedena v kategorii chráněného přírodního výtvoru o rozloze 1,26 ha, v katastrálním území Kamenického Šenova jako klasická ukázka sloupcového rozpadu čediče.
Tato geologická památka svým významem přesáhla české hranice. Pod německým označením „Herrnhausfelsen“ je dobře známa hlavně v německy mluvících zemích a je častým cílem nejen českých a německých turistů. Hodně tomu napomohlo vybudování odstavného parkoviště a kolem procházející cyklostezky.
K pořízení fotografií jsem použil kvadrokoptéru Walkera MX-400, vybavenou kamerou GoPro Hero II s gimbalem Walkera G-2D. Tato výbava je již na pomezí nosnosti uvedené koptéry, avšak pro svoji skladnost a malé rozměry ji operativně stále používám, když se naskytne příležitost jet okolo nějaké zajímavé pamětihodnosti třeba cestou nazpět ze služební cesty. Nevýhodou je krátká výdrž akumulátoru (okolo 6 minut) a hřátí regulátorů vyplývající z maximálního zatížení. Známá soudkovitost obrazu z GoPro byla následně korigována vhodným pluginem ve Photoshopu.
Původní rozlišení pořízených fotografií je 11Mpx, na serveru Panoramio jsou dostupné v redukovaném rozlišení.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
