Fotogalerie > Česká republika > Panská skála

Panská skála

Panská skála je bezpochyby nejznámějším geologickým útvarem u nás. Kdo by přinejmenším v Čechách neznal slavné Kamenné varhany u Kamenického Šenova? Jistě se o to zasloužila jedna ze scén známé české filmové pohádky Pyšná princezna z roku 1952.

Panská skála, detail od jihozápadu
Vznik Panské skály souvisí s obnovením vulkanismu v této oblasti po nárazu kontinentální africké litosférické desky do evropské před asi 30 miliony lety. S tím souvisel vznik řady nových zlomů v zemské kůře, jimiž mohlo magma proudit blíže k povrchu. Toho však nikdy nedosáhlo – v podzemí počalo velmi pomalu chladnout, čímž byly vytvořeny podmínky pro vznik obřích krystalů čediče.

Svislé, pěti a šestiboké sloupce dosahují místy délky až 12 metrů a jsou uspořádány vedle sebe jako píšťaly majestátních kostelních varhan. Vrchol skály leží v nadmořské výšce 597 metrů nad mořem.

Dnešní podobě útvaru výrazně napomohla lidská těžební činnost na konci 18. století. Odtěžený materiál se exportoval hlavně do Nizozemí a Belgie, kde byl pro vysokou odolnost čediče proti mořské vodě užíván pro stavbu hrází. Oddolované nejspodnější patro skály bylo následně zaplaveno dešťovou vodou, čímž se součástí útvaru stalo i malebné jezírko.

První snahy o ochranu útvaru se počínají objevovat již v poslední čtvrtině 19. století a souvisí se jménem geologa a vulkanologa Josefa Emanuela Hibsche. Jeho první snaha z roku 1878 vyšla naprázdno a první úřední rozhodnutí, které další těžbu v oblasti zakazovalo, bylo vydáno až v roce 1895. Ačkoli tento zákaz byl v pozdějším období ještě několikrát porušován, přesto se jedná o nejstarší chráněnou přírodní památku u nás.

Chráněna byla hlavní stěna lomu, namísto toho se těžilo hlavně na západní straně do hloubky, což dalo základ dnešnímu jezírku. V době II. světové války byl zpracován projekt, podle něhož se mělo těžit mimo hlavní stěnu do hloubky až k silnici. Vytěžené sloupky měly chránit ponorkovou základnu na severu Německa na ostrově Helgoland.

Definitivní zákaz těžby se objevil až roku 1948 a rychle následovala i oficiální ochrana. Úředně byla Panská skála vyhlášena Ministerstvem školství a národní osvěty za národní přírodní památku 18. září 1953. Je vedena v kategorii chráněného přírodního výtvoru o rozloze 1,26 ha, v katastrálním území Kamenického Šenova jako klasická ukázka sloupcového rozpadu čediče.

Panská skála, celkový pohled

Tato geologická památka svým významem přesáhla české hranice. Pod německým označením „Herrnhausfelsen“ je dobře známa hlavně v německy mluvících zemích a je častým cílem nejen českých a německých turistů. Hodně tomu napomohlo vybudování odstavného parkoviště a kolem procházející cyklostezky.

K pořízení fotografií jsem použil kvadrokoptéru Walkera MX-400, vybavenou kamerou GoPro Hero II s gimbalem Walkera G-2D. Tato výbava je již na pomezí nosnosti uvedené koptéry, avšak pro svoji skladnost a malé rozměry ji operativně stále používám, když se naskytne příležitost jet okolo nějaké zajímavé pamětihodnosti třeba cestou nazpět ze služební cesty. Nevýhodou je krátká  výdrž akumulátoru (okolo 6 minut) a hřátí regulátorů vyplývající z maximálního zatížení. Známá soudkovitost obrazu z GoPro byla následně korigována vhodným pluginem ve Photoshopu.

Původní rozlišení pořízených fotografií je 11Mpx, na serveru Panoramio jsou dostupné v redukovaném rozlišení.

Pohled od severovýchodu
Pohled od severu
Pohled od severozápadu Pohled od jihu
Pohled od jihozápadu Pohled od jihozápadu
Pohled od jihozápadu Pohled od jihu (detail)
Těsně po startu (pohled od jihu)

 

ZDlkYT